Proti Postřižínu jsme pohlédli pravdě do očí...

...a ta pravda je taková, že jsou výkonnostní rozdíly mezi našimi hráči veliké. Zatím nerad počítám výsledky, ale dnes je tu pro ilustraci uvedu. První sestava své zápasy prohrála celkovým poměrem 4:7, druhá sestava vyhrála 16:0. Takže tak, to mi přijde dostatečně vypovídající. Všichni kluci z první sestavy (Míša, Bóďa, Dáda, Tobík + Jony) musí výrazně zabrat, aby dohnali svoje kamarády. Dnešní výkon nebyl ničím zkreslený, kluci museli hru zvládat sami a bohužel se ukázalo, že to zatím není dobré. Ale bude! My trenéři nad nikým nelámeme a nebudeme lámat hůl. Někdo holt pochopí herní situace hned, jinému to trvá déle. Jsem naprosto přesvědčen, že při velké snaze celého trojúhelníku hráč - rodič - trenér, mají všichni talentovaní i méně talentovaní kluci šanci stát se platnými hráči a střílet spousty gólů. Příklady máme v našem týmu už dva: Tobík Filip i Honzík Těmín nebyli dlouho schopni pořádně se zapojit do hry a mnohdy už to vypadalo beznadějně. Teď se situace změnila, Honzík si dnešním hattrickem vysloužil kapitánskou pásku a udělal trenérovi opravdu obrovskou radost! :)

Co se týče druhého týmu, tam to místy vypadalo jako fotbal, takže spokojenost! :)

Sportu zdar!